Čí sú hody? Naše!

Slyšte, slyšte, domácí aj přespolní,
velcí aj malí, zkrátka všeci!
Že v naší školce dneska slavíme! A všeci sa tu dobře bavíme! Juch!

Ve středu 7. října 2026 se v Mateřské škole Komenského poprvé uskutečnily školkové ,,hody" ve formě dopolední hodové slavnosti. A že to nebyly hody jen tak ledajaké! Sluníčko nám přálo, kroje se blýskaly, muzika zněla, a od rána bylo ve školce veselo, jak se na pořádné hody patří. Už den předem to ve třídách zavonělo tak, že by ani ten největší nejedlík neodolal. Bělásci a Žluťásci se pustili do pečení koláčků a podzimní jablkové buchty, aby se na to hodování jaksepatří připravili. Všude bylo až po uši mouky, ale hlavně dobré nálady! A výsledek? Mňam! Koláčky mizely rychleji, než by člověk řekl: "Daj sem eště jeden!" :)

A pak přišel konečně hodový den. Děti se od rána slavnostně nastrojily. Některé dorazily v nádherných krojích a parádu udělaly také paní učitelky, které oblékly své vlastní kroje a dětem tak připravily opravdovou přehlídku krojů z různých koutů Slovácka. Byla to nádhera! Každý kroj jiný, každý něčím zajímavý – a dohromady jedna veliká sláva. A protože žádné pořádné hody se neobejdou bez stárka a stárky, dvě odvážné děti se našly ve třídě Modrásků, a ve slavnostních krojích se vydali požádat našeho "starostu" o hodové právo. Jakmile bylo právo uděleno, mohlo se začít! A pak už se zpívalo, tancovalo, hodovalo a veselilo se. Děti si pochutnávaly na voňavých koláčcích, šťavnaté jablkové buchtě a také na nejrůznějších dobrotách, které připravili rodiče. Za krásné a chutné pohoštění moc děkujeme! 

O hlavní část hodové zábavy se postaraly děti. Žluťásci předvedli své nacvičené tanečky a zazpívali písničky "Naša kača šla na hody" a "Chodila po včelínku, žala jatelinku". A že jim to šlo jedna radost! A ani Bělásci nezůstali pozadu. Zatančili a zazpívali připravenou písničku "O veverce" a nechyběla ani lidová klasika "Měla babka trnku". Všichni jsme si hodovou slavnost moc užili! :) a také poznali a ochutnali kousek krásné tradice našeho kraje.

První školkové hody jsou tedy za námi – a rozhodně se povedly! Bylo krásné vidět děti v krojích, slyšet lidové písničky a užívat se krásné slavnostní atmosféry. Společně jsme si připomněli, že tradice jsou něco, co rozhodně stojí za to předávat dál.

Takže - čí sú hody?
NAŠE!!! ❤